Přejít k hlavnímu obsahu

Týmová spolupráce v poskytování nemocniční paliativní péče

  • Přidat
  • Napsal uživatel admin_skylab dne St, 01/15/2025 - 23:00

    Poskytování paliativní péče je založeno na týmové spolupráci. Bez ní není možné na široké spektrum potřeb nevyléčitelně nemocných a umírajících adekvátně reagovat a saturovat je.
     

    Situace

    Pan K., 56 let, oddělení neurologie, pokročilá forma ALS, na lůžku, imobilní, nesoběstačný, velmi omezená možnost komunikace, obtížné polykání-jen pár lžiček kašovité stravy, vypadá zoufale, pláče, tak aby nebyl viděn.

    Sestra  ve službě vnímá progresi jeho nemoci a to, že nerozumí situaci. Cítí jeho nejistotu. Pan K. nemá informace a tak nemá možnost ovlivnit, co s ním bude dál. Upíná se k zázračné léčbě, přestože jeho schopnosti jsou den za dnem omezenější. Je to správné? Co dělat?

    Co se stane?

    Co se stane?

    • Sestra ví o existenci paliativního týmu, který může pomoct s objasněním a plánem péče pana K.a osloví sloužícího lékaře, aby ho kontaktoval.
    • Rozhodnutí o další péči se nadále odehrají bez spolupodílu pana K..
    • Možná, že pan K. zemře, aniž by se dozvěděl, jak se jeho nemoc bude vyvíjet a aniž by se ho kdokoli zeptal, co preferuje.
    • Sestra se neodváží sloužícího lékaře oslovit, zůstane ale frustrovaná. Její budoucí spolupráci s lékařem to nepříznivě ovlivní.

    Tým v paliativní péči

    • Tým v nemocniční paliativní péči nezahrnuje jenom své členy (lékař, zdrav. sestra, psycholog, sociální pracovník, spirit. pracovník a další).
    • Jeho součástí se v širším pojetí stává i ošetřující lékař nemocného, který dále vede léčbu a další péči o pacienta; tým paliativní péče lékař akceptuje jako konziliární.
    • Důležitým členem týmu se stává i pacient a jeho rodina. Účastní se rozhodování. Jejich stanoviska, představy a přání jsou zásadním faktorem při plánování další péče.

    Tým = pacient (a rodina) + paliativní tým + ošetřující lékař

    Týmová spolupráce - partnerství

    Podstata týmové spolupráce:

    • všechny výše uvedené složky týmu si uvědomují, že jsou součástí většího funkčního celku 
    • každá složka týmu má jasnou, ostatními akceptovanou rovnocennou pozici
    • vztah mezi složkami týmu i jeho jednotlivými členy je partnerský
    • všechny složky týmu jsou zavzaty do spolurozhodování a podílejí se na vytváření plánu další péče

    Situace 2

    • V našem případě o další léčbě a péči pro pana K. rozhoduje dosud pouze ošetřující lékař. Na podnět sestry přivolá konziliární paliativní tým.
    • Ten se stává druhou složkou pečujícího týmu. Spolu s lékařem se domluví na rozhovor s panem K. a shodnou se na cíli setkání:
    1. zmapovat porozumění pana K. infaustní prognóze
    2. prodiskutovat s ním možnosti výživy(PEG?)
    3. zjistit preference pana K. ve volbě prostředí, kde chce převážně trávit čas a obecně jeho postoj k další péči
    4. stanovit plán péče na další období

    Promyslete jaké další cíle by setkání u tohoto pacienta mohlo mít?

    Týmová spolupráce – předpoklady

    1. Tým má svého manažera

    • manažer je dobře ukotven ve své vedoucí roli
    • v ideálním případě intuitivně cítí, co tým aktuálně potřebuje
    • je členům týmu dostupný (pravidelné porady i předem stanovené časy pro případy náhle vzniklé potřeby)
    • má schopnost delegovat dílčí úkoly a kontrolovat jejich plnění
    • dokáže argumentovat a přesvědčovat, umí rozhodnout
    • zasazuje se o dobré podmínky pro práci týmu v systému péče
    • respektuje postoje a názory ostatních

    2. Členové týmu

    • mají v týmu jasně vymezené role a jejich obsah
    • přijímají jednoznačně přidělené úkoly a zodpovědnost za jejich plnění
    • respektují nastavené procesy práce v týmu
    • akceptují systematicky a funkčně nastavené komunikační kanály pro sdílení a předávání informací
    • podílejí se na jasně stanoveném systému a formě vedení dokumentace a shromažďování potřebných dat
    • cítí bezpečný prostor pro vyjádření svých názorů a postojů

    Jak máte nastavené procesy práce v týmu?

    3. Tým má

    • existující platformu pro diskuzi
    • pravidelné porady „o pacientech“  a pravidelné porady „provozní“
    • dostatečné personální zabezpečení umožňující zastupitelnost jednotlivých profesí
    • nastavený systém pro zpětnou vazbu
    • vytvořenou  a pravidelně revidovanou strategii poskytování paliativní péče
    • jasnou a pevnou pozici v systému poskytování péče příslušnou nemocnicí
    • dostatečné zázemí včetně prostorového, materiálního vybavení a finančního zabezpečení
    • podmínky pro mimopracovní setkání upevňující vztahy v týmu

    Co by vám ulehčilo spolupráci v týmu?

    Porady týmu a jejich vedení

    Doporučení:

    • Pravidelnost a dostatečná frekvence porad ve vztahu k péči o pacienty (min. 1x za týden)
    • Pravidelnost a dostatečná frekvence provozních porad(min 1xza měsíc)
    • Jasná struktura průběhu porad a time-management
    • Setkání předchází příprava jednotlivých členů; cíl je předem stanovený; čas na výměnu informací, diskuzi, na rozdělení a kontrolu úkolů, na hledání konsenzu a řešení jasně definovaný
    • Porada je řízena předem určenou osobou (vždy toutéž nebo postupně se střídajícími členy týmu)
    • Zápis z porady do předem vypracovaného formuláře a jeho dostupnost všem členům týmu

    Efektivní spolupráce v nemocniční paliativní péči

    • Tým je veden osobou, která je schopna řídit spolupráci napříč všemi složkami týmu
    • Tým vytváří prostor pro začlenění pacienta(a rodiny) do procesu rozhodování o další péči; naslouchá a respektuje jejich požadavky
    • Má ujasněnou vizi péče o pacienta; vyjednává o cílech a plánu péče nejen s ním (a rodinou), ale i mezi sebou navzájem
    • Respektuje jasně vymezené role složek/členů týmu a dokáže pacienta v případě potřeby referovat příslušným odbornostem
    • Za jednu ze svých základních hodnot v péči o pacienta považuje vzájemnou důvěru a respekt

    Situace 3

    Chvíli před naplánovanou konzultací se dostaví syn pana K. a chce vědět, co chce tým panu K. sdělit.

    Nesouhlasí s podáním informace o možnosti zavedení PEGu. K čemu to? Proč vystavit pana K. dalšímu rozhodování a zákroku, když mu život nezachrání? Ošetřující lékař cítí povinnost v zájmu pana K. ho o možnosti i nformovat. Paliativní tým vnáší otázku kritéria budoucí kvality života pana K..Situace zůstává otevřená, protože sestřička právě  pana K. přiváží.

    Konzultace proběhne v obvyklé struktuře a podle plánu (včetně informace o možnosti zavedení PEGu). Konflikt bobtná.

    Co bylo/je možné udělat pro řešení konfliktu?

    Konflikt

    Častý při rozhodování.

    Průběh: nesouhlas v rámci diskuze-konfrontace-eskalace (neporozumění, nedůvěra, frustrace)- deeskalace-hledání řešení.

    Je vždy zátěží pro všechny zúčastněné.

    Je vždy možné a potřebné ho řešit, aby nenarušoval spolupráci.

    !Ne- znevažovat

    • nepodceňovat (tohle není problém)
    • neodsunovat (projeví se jindy a jinak)
    • nepřehlížet (žádný problém není)
    • nerezignovat (nechci se konfliktu aktivně účastnit)!

    Konflikt - řešení

    1. předcházet mu

    • vyjádřit respekt, pochopení stanoviska druhého
    • vysvětlit svůj postoj a nabídnout alternativy řešení
    • soustředit se na fakta, reagovat na ně, ne na doprovodné emoce

    Jaké jsou možnosti předcházení konfliktu  v situaci popsané výše?

    2. řešit probíhající konflikt

    • ujasnit si cíl- Chci ho vyřešit? Nebo změnit konfliktní situaci na nekonfliktní (např. změnou vnímání situace, adaptací na ni)?
    • vymezit podstatu problému – Kdo, co je předmětem mého snažení (jde o pana K. nebo o syna)? Co potřebuji k vyřešení konfliktu?
    • Shromáždit všechny potřebné informace. Začít vyjednávat na nekonfliktním bodě. Argumentovat, vyjasnit si stanoviska. 
    • Komunikovat se záměrem najít řešení. Najít místa, kde se potkávají potřeby obou stran. Reagovat klidně, empaticky, sebejistě, bez emocí.

    Situace 4

    Tým po konzultaci s panem K. zreflektuje její průběh a loučí se. Syn ale čeká přede dveřmi, je naštvaný, křičí na lékaře, vyhrožuje stížností. Lékař se stejně hlasitě brání, emoce dostávají průchod, konflikt eskaluje.

    Podstata konfliktu – subjektivní komfort pana K. je překryta.

    Do konfliktu vstupuje lékařka paliativního týmu, argumentuje, snaží se ho zjemnit. Docílí zklidnění a moderuje cestu uzavírání konfliktní situace.

    Vzpomeňte si na konfliktní situaci, ve které jste se při své praxi v paliativní péči ocitli, a zreflektujte ji. Šlo ji řešit jinak?

    Konflikt - řešení

    Nedaří-li se konflikt vyřešit vlastními silami – obraťte se na pomoc

    Napadá vás jaké možnosti ve vaší nemocnici máte?

    Pomoc = zapojení neutrálních odborníků do procesu hledání řešení

    • pomoc provází procesem vyjednávání, tak aby byl efektivní
    • nerozhoduje, nalezení řešení je stále úkolem obou stran konfliktu

    Druhy pomoci:

    1. Mediace - při řešení dvoustranného konfliktu
    2. Facilitace – při řešení konfliktu ve skupině

    Konflikt v týmu

    Ani sebelepší tým pracující v hypoteticky ideálních podmínkách se nevyhne kolizím, pochybnostem, konfliktům.

    Interpersonální konflikty (mezi dvěma a více lidmi)je třeba je otevřít, nechat proběhnout, hledat a nalézt řešení.

    Intrapersonální konflikty = vnitřní konflikty –při péči o nevyléčitelně nemocné vznikají přirozeně; je třeba je reflektovat, porozumět jim a najít řešení.

    Npř. má zavedení PEGu u pana K. význam?
    Bylo správné mu to nabízet?

    Supervize

    • Je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro zpracování a ventilaci problémů a konfliktů a je zároveň zdrojem učení.
    • Vede ji odborník – supervizor-pomáhá týmu (skupinová supervize) nebo jednotlivým členům(individuální supervize) vnímat a reflektovat vlastní práci a vztahy a nacházet nová řešení problematických situací.
    • Supervize je zaměřena na prohloubení prožívání, lepší porozumění dané situaci, restart tvořivého přístupu a rozvoj nových perspektiv profesního chování. 
    • Cílem supervize je vyšší uspokojení z práce, zvýšení její kvality a efektivity, prevence profesního vyhoření. 
    • Dobrá supervize je prospěšná nejen supervidovanému týmu, ale především jeho pacientům.

    Jaký je váš postoj k supervizi?

    Týmová dynamika

    Týmy v paliativní péči procházejí pro skupiny typickými vývojovými fázemi. Počáteční nejistotou, zdrženlivostí, hledáním autority. Členové týmu se zprvu drží svého komfortu, neusilují, jejich role se formuje. Začínají usilovat o vliv, nacházejí svou pozici a vyžadují její respektování od ostatních. Postupně krystalizuje týmová kultura, vznikají koalice a podskupiny. Spolupráce vyzrává, upevňuje se soudržnost týmu, ustavuje se týmová kultura, členové týmu jsou akceptováni ve své jedinečnosti.

    Je zásadně ovlivněna:

    • Pocitem bezpečí v týmu
    • Kvalitou komunikace (předávání, sdílení informací a rozhodování)
    • Primárním systematickým nastavením strategie a spolupráce v týmu (definovanými kompetencemi týmu i jednotlivců, stanovenými limity, hranicemi)
    • Pravidelným revidováním primárního nastavení týmu(upřesnění cílové skupiny, kompetencí,efektivity komunikace, řešení konfliktů, spokojenosti s prací v týmu, kvality spolupráce s ostatními složkami nemocniční péče, reflexe postavení týmu v systému nemocniční péče aj.

    Shrnutí

    Podstatou poskytování nemocniční paliativní péče je spolupráce paliativního týmu s ošetřujícím lékařem a dalšími odborníky.

    Pacient a rodina jsou plnohodnotnou součástí týmu. Jejich obavy a přání jsou respektována, rovnocenně se podílejí na vytváření plánu péče.

    Paliativní tým potřebuje vhodné podmínky pro svoji práci. Jak externí (místo v systému péče, akceptace systémem, finanční zabezpečení), tak vnitřní ( manažer, koherence týmu, vyjasněné procesy, kompetence, limity atd.)

    Problémy, které přirozeně vznikají je třeba řešit. Vlastními silami, pomocí mediace či facilitace. Vhodným nástrojem je i supervize.

      Video - Řešení konfliktů v týmu
    • Tisk