L: „Pane Nováku, dobrý den. Pane Nováku, dobrý den, já jsem doktorka Smutná, dobrý den. Víte, kde jste? Podívejte se na mě, jak vám je? Jde to? Já vám dám brýle, ano?
(lékařka nasadila pacientovi brýle)
Zkusíme, jestli by to nebylo s brýlemi lepší. Pojďte, já to zkusím. Zkuste se na mě podívat. Dobrý den, dobrý den, jak se máte? Víte, kde jste? Víte, kde jste, pane Nováku? Jste v nemocnici, dcera vás přivezla. Bolí vás něco? Asi ne? Víte co se děje? Víte co se děje, teďka? Přivezla vás dcera, protože vám o víkendu nebylo dobře, říkala, že jste měl teploty a bolelo vás břicho. Vzpomenete si? Nechcete napít trošku? Slyšíte mě? Chcete napít? Já to zkusím jo. Zkusíme se napít, pojďte. Chcete vodu?
Takže to co jsme viděli, teď bylo delirium hypoaktivní. Delirium, které je vlastně častější, než delirium hyperaktivní, ale právě pro své chudé projevy je méně často rozpoznáno. Při hypoaktivním deliriu pacient vypadá distrahovaně, nevnímá, neodpovídá na dotazy, případně odpovídá úplně irelevantně, ale platí stejně jako pro hyperaktivní delirium akutní nástup. Fluktuace v průběhu dne a právě porucha koncentrace, která by byla hezky vidět u pacienta."