Projektová kancelář Ministerstva zdravotnictví ČR

Paliativní péče - cíle, role, filosofie, historie

WHO 2002

  • Palliative care is an approach
  • that improves the QoL of patients and their families
  • facing the problem associated with life-threatening illness
  • through the prevention and relief of suffering
  • early identification
  • impeccable assessment and treatment
  • pain and other problems, physical, psychosocial and spiritual

 

Paliativní péče

Paliativní péče je aktivní přístup, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich rodin tváří v tvář problémům vyplývajícím z život ohrožující nemoci, za pomoci prevence a úlevy od utrpení ve smyslu časného rozpoznání a bezvadného zhodnocení a následné léčby bolesti a ostatních fyzických, psychologických a spirituálních problémů. 
(WHO 2002)

WHO – zdraví?

  • Polymorbidita, snižující zdravotní potenciál (narůstající FRAILTY)
  • Za posledních 20 let se náš život průměrně prodloužil o 7 let
  • Péče o nemocné s frailty a geriatrická PP jsou nejvíce podfinancované a opomíjené segmenty
  • RIZIKO: rostoucí nákladovost/snižující se efektivita….tichá EUTANÁZIE?

ŘEŠENÍ

  • Komunitní a ústavní podpůrné služby, multidisciplinárního charakteru
  • Geriatricko-paliativní supervize frailty syndromu (model animace/paliace)
Obrázek
WHO paliativní péče schéma

Definice paliativní medicíny

Je to celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a spirituálních problémů nemocných. Cílem je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich blízkých.

Diagnostické skupiny

  • Pacient s aktivním onkologickým onemocněním po ukončení protinádorové léčby, ev. s paliativní onkologickou léčbou a potřebou podpůrné paliativní léčby
  • Geriatrický pacient ve skupině old-old seniorů s projevy pokročilé geriatrické křehkosti (syndrom frailty) a vysokým rizikem geriatrické deteriorace, resp. již se rozvíjející deteriorací.
  • Pacienti po KC traumatu či různých formách mozkových příhod – nutná kategorizace nemocného DNR, zhodnocení neurolog a ÁRO, nevýtěžná RHB – nutné zhodnotit na předchozím pracovišti.
  • Syndrom demence – středně těžká až těžká demence, P-PA-IA 2-3 klasifikace dle ČALS, Reisberg klasifikace 4-7 stupně, rozvoj syndromu geriatrické křehkosti, riziko deteriorace, komplikace s poruchami chování (deliria), příjmem stravy, komorbidity, progrese imobilizačního syndromu.
  • Pacienti s orgánovým selháním – renální, hepatální, kardiální selhávání v pokročilé fázi, bez možnosti ovlivnění průběhu choroby možnostmi současné medicíny či po odmítnutí přístrojové či jiné léčby pacientem v rámci „living will, resp. health care proxy“ – nutno definovat v dokumentaci
  • Pokročilé stádia CHOPN či dalších nevyléčitelných plicních chorob
  • pokročilá stádia neurodegenerativních chorob (vzácné + ALS, SM)

Nejstarší lékařská a ošetřovatelská disciplína

  • Tlumení symptomů
  • Současný trend – technologicky pojatá vítězná medicína orientovaná jen na vyléčení
  • Většina nemocí je však chronických
  • Pokrok ve farmakoterapii, chirurgii a radioterapii v posledních 20 letech výrazně zlepšil i možnosti paliativní léčby
  • Nutná interdisciplinární spolupráce

Tři „úrovně“ slova paliativní

III. specializovaná paliativní péče

Interdisciplinární komplexní péče o pacienty s progredujícími, život ohrožujícími chorobami. Paliativní lůžkové jednotky, týmy, hospic atd.

II. paliativní léčebné postupy

nekurativní postupy ke zmírnění symptomů a často výraznému prodloužení života Specialisté jednotlivých oborů (chirurg, onkolog...)

I. obecné paliativní principy

  • důraz na kvalitu života
  • mírnění bolesti a jiných symptomů
  • použitelné u všech nemocných Všichni zdravotníci

Dame Cicely Saunders

Total pain syndrom

paní Cicely Saunders 
 

  • 1967 založila St. Christopher´s hospice v Londýně- Sydenhamu
  • zakladatelka moderního hospicového hnutí a propagátorka modelu bio-psycho- socio- spirituálního přístupu k nemocným
  • zemřela v červnu 2005
  • graduovaná v psychosociální podpoře
  • graduovaná zdravotní sestra a manager ošetřovatelství
  • graduovaná lékařka
Obrázek
paní Cicely Saunders
Obrázek
Hospic St. Christophers

Základní nástroje paliativního přístupu?

  • Autonomie a důstojnost pacienta a jeho blízkých
  • Individualizace přístupu a partnerství v plánování péče a rozhodování
  • Celostní přístup

Maslowova hiearchie potřeb

  1. potřeba seberealizace
  2. potřeba uznání, úcty
  3. potřeba lásky, sounáležitosti
  4. potřeba bezpečí, jistoty
  5. fyziologické potřeby

Proces přijímání diagnosy a prognosy nevyléčitelného onemocnění (změny – „COPING CHANGE“)

Děje se v čase – jednotliví členové „týmu“ INDIVIDUÁLNĚ procházejí dle Kübler-Rossové (1969):

  1. negace, šok, popření
  2. agrese, hněv, vzpoura
  3. smlouvání, vyjednávání
  4. deprese, smutek
  5. smíření, souhlas
  • jde o proces
  • každý člen prochází svým tempem
  • dlouhodobá oscilace mezi přijetím a popřením.
  • rozumět jejich emocím a reakcím jako projevu jejich vyrovnávání se

Emorský model hodnocení bolesti

k ore l a c e objektivního a subjektivního nálezu 
( Emory Pain Estimate Model, Brena a Koch, 1975)

Obrázek
Emorský model hodnocení bolesti

Místo úmrtí

www.paliativnidata.cz

Obrázek
Místo úmrtí - paliativnidata.cz

 Zdroj: ÚZIS, LPZ a NRHOSP 2011-2017, všichni zemřelí, N: 760 228

Poslední 3 měsíce života

  • 75% pacientů bylo v posledních 3 měsících života alespoň jednou hospitalizováno
  • 14% pacientů (cca 15 000 pacientů) mělo 3 a více hospitalizací.
  • 47% neodkladné přijetí
  • Téměř 90% úmrtí v českých nemocnicích jsou očekávatelná

Jaká je role PM v systému zdravotně-sociální péče

  • Efektivnost a smysluplnost
  • Kvalita a lidskost
  • Morální hodnoty - „společenská logoterapie“, podpora horizontální spirituality a motivace
  • Podpora mezigenerační solidarity a rodiny
  • Podpora života nejen v nemoci – i zdraví samotného

 

Role sestry v paliativní péči

  • Rodina/pečující
  • Pacient
  • Multidisciplinární tým
  • Diagnostika a sledování symptomů
  • Dokumentace

Jaký druh podpory potřebuje rodina pacienta v paliativní péči?

„Na světě jsou pouze čtyři skupiny lidí: ti kteří již byli pečující, ti kteří jsou aktuálně pečující, ti kteří budou pečující a ti, kteří budou potřebovat pečující“ 
Rosalynn Carter 
1977–1981 první dáma Spojených států amerických

 

INFORMACE ?

Pacienti a jejich blízcí od nás očekávají, že jim vysvětlíme
„co TO pro ně znamená….“

C-A-S-E

C – communicate (komunikuj) 
A - assessment (zhodnoť situaci, vyšetři potřeby a možnosti) 
S – support (podporuj) 
E – educate (vyučuj, nauč)

Susan Goldrisch 2015 
 

C – communicate (komunikuj)

  • vysvětli srozumitelně charakter onemocnění a potřebné péče
  • dej prostor pro emoce, postoje pacienta a jeho blízkých/pečujících
  • připravuj na budoucí vývoj – významné zvláště například u syndromu demence
  • jakékoliv změny v medikaci vysvětli a pečlivě dokumentuj
  • nech pečující převyprávět, jak rozumí tvému vysvětlení, ujisti se, že porozumění je dostatečné
  • dostatečně představ pečující tým a také jej kontaktovat

A - assessment (zhodnoť situaci, vyšetři potřeby a možnosti)

  • zeptej se pečujících, jak provádějí doma péči, co jim situaci usnadní, co naopak komplikuje
  • ptej se jich na pocity případné nejistoty, radosti v péči, vyjádři účast
  • pečlivě se vyptej na nastavení domácnosti, vybavení, případné nedostatky či rizika (pro pády, obtíže s hygienou apod.)
  • vyptej se na finanční otázky, poraď pečujícím kontakt na sociální poradenství
  • co se stane, pokud bude pečující hospitalizován?
  • pokud se ti jeví, že je vhodné péči zajistit formou domácího nebo lůžkového hospice, pokus se nejen pacientovi, ale také pečujícím vysvětlit výhody tohoto řešení

S – support (podporuj)

  • Oceňuj
  • Vyjádři pochopení
  • Hovoř o jejich potřebách, snaž se obrátit jejich vnímání také k nim samotným

E – educate (vyučuj, nauč)

  • snaž se pečujícím ukázat nové, užitečné postupy
  • nabídnu informace
  • ukaž vhodné literární zdroje

 

Když je rodina pečující

  • Základní znalosti o vývoji nemoci pacienta, možných komplikacích
  • Jak komunikovat s nemocným v emocích, jak zvládat vlastní emoce
  • Jak komunikovat (jak se chovat) s nemocným, který má komunikační obtíže (demence, stav po cévní mozkové příhodě, vigilní kóma)
  • Úprava lůžka nemocného
  • Manipulace s nemocným – zdvihání, otáčení, změna pozice v lůžku
  • Celková hygiena na lůžku, koupel mimo lůžko
  • Techniky přesunu nemocného mimo lůžko – sed v křesle, kolečkové křeslo, použití chodítka, WC křesla
  • Péče o hygienu nemocného, péče o inkontinentního nemocného
  • Podpora ve stravování nemocného, nabízení tekutin, vhodné stravovací návyky, použití podpůrné výživy, péče o dutinu ústní
  • Prevence dekubitů, ev. i péče o nekomplikované chronické rány, s kontrolou profesionálů (u složitějších případů je pravidelná návštěva a ošetření profesionálem nutností)

Plán péče

„Jsme architekti mostu přes propast nevyléčitelné nemoci“

  • Jaká onemocnění a jaký celkový zdravotní, ale také psychický, sociální i spirituální stav pacienta má vliv na kvalitu jeho života? Jaký je postoj jeho rodiny? Co je ovlivnitelné?
  • Co očekává a přeje si nemocný a jeho blízcí? Jsou jejich očekávání a přání reálná ve vztahu k nemoci a naší profesní zkušenosti?
  • Budoucí hospitalizace? Péče v hospici? Podpora v pečování doma – péče domácího hospice?
  • Resuscitace v případě život ohrožujících situací?
  • Cíle a očekávání z pohledu kvality života a léčby symptomů?
  • Možnosti podpory ve spirituální oblasti?
  • Život udržující léčba – umělá plicní ventilace, hydratace, výživa?
  • Institut health care proxy – „zdravotní zástupce“ v situaci, kdy já sám nebudu moci rozhodovat?

ABCD péče k zachování důstojnosti

(Chochinov BMJ 2007, z Chochinov et al JPSM 2008, Manitoba Palliative Care research unit, Canada)

  • přístup (attitude)
  • chování (behaviour)
  • soucit (compassion)
  • rozhovor (dialogue)

 

Jaký druh podpory potřebuje rodina pacienta v PP?

  • Informace, co a proč se s „ním to … děje“
  • Jistotu, že pro nás jsou důležití: partneři, ale také někdo, kdo může potřebovat podporu
  • Ocenění, hranice možného, zpětnou vazbu a otevřenost
  • Možnost „se zúčastnit“

Jak zajistit kvalitní paliativní péči

  • Plán péče
  • Multidisciplinarita
  • Kvalifikovaná, dobře komunikovaná a dokumentovaná rozhodnutí lékařů, či lékařských týmů o vývoji choroby, potenciálu nemocného a vhodném přístupu k léčbě
  • Kvalitní ošetřovatelská péče zdravotních sester (v MSPP se v některých rolích – na rozdíl od home care- zdravotní sestry a lékaři prolínají, jsou zde tedy značně vyšší nároky na vzdělanost a dovednosti zdravotní sestry)
  • Každodenní podpora rodinnými či profesionálními pečujícími
  • Podpora psychologická, spirituální, v sociálních otázkách, podpora rodině
  • Dostupné institucionální zajištění péče

 


URL adresa: http://paliativa.cz/podpora-paliativni-pece-v-nemocnicich/e-learning/pece-v-zaveru-zivota-principy-paliativni-pece/paliativni-pece-cile-role-filosofie-historie