V kontextu pokročilého onemocnění se klinický stav a celková symptomová zátěž obvykle zhoršuje a nejednou v krátkém časovém intervalu dramaticky mění. Pro minimalizaci rizik pacientova utrpení je v tomto čase u menšiny, tedy u cca 20 % pacientů, potřebné zajištění pohotovosti a trvalé dostupnosti lékařské a ošetřovatelské péče nejvýše do 60 minut. V letech 2015-2017 proto proběhl v partnerství Ministerstva zdravotnictví ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a České společnosti paliativní medicíny pilotní program, do něhož se postupně zapojilo 14 mobilních hospiců napříč republikou, a datová základna pro hodnocení programu obsahovala data o 750 pacientech v pilotní skupině a více než 70.000 pacientech v kontrolních skupinách.

Průběh pilotního programu analyzoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a došel k následujícím závěrům :

● V hospicech poskytujících mobilní specializovanou paliativní péči dožívá 92 až 97% pacientů v prostředí odpovídajícím jejich preferencím.

● Mobilní specializovaná paliativní péče dokáže účinně tlumit nežádoucí projevy onemocnění (např. bolest) a tím maximálně udržet a zachovat kvalitu života až do posledních chvil.

● I přes náročnost individuální zdravotní péče o pacienta v domácím prostředí nedochází k navýšení finančních nákladů. Taková péče je dokonce o zhruba 300 Kč na den péče levnější než kdyby nemocný umíral v jiném prostředí.

Tyto výsledky byly představeny v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR na podzim 2016 a v reakci na ně začala práce na zařazení registračních listů výkonů pro úhradu mobilních hospiců do novelizovaného sazebníku hrazených výkonů. To se stalo od roku 2018.