Projektová kancelář Ministerstva zdravotnictví ČR

Psychiatrie

ÚNAVA

jeden z nejčastějších symptomů

Obrázek
Únava

Definice WHO:

vyčerpávající, perzistentní, subjektivní pocit fyzické, emoční a/nebo kognitivní únavy či vyčerpání, která je neúměrná vykonávané aktivitě a která interferuje s obvyklým fungováním

EAPC definice:  subjektivní pocit vyčerpání, slabosti či chybění energie

Únava postihuje:

  • cca 80% onkologicky nemocných
  • až 99% nemocných v chemoterapeutických režimech

Vzájemně velmi úzce propojena s kachexií a depresí.

Únava fyzická, mentální a kognitivní.

Příznaky:

  • potřeba zvýšeného úsilý k překonání únavy
  • zvýšená emoční reaktivita na únavu
  • potíže s dokončením činnosti
  • problémy s krátkodobou pamětí
  • ponámahová několikahodinová únava
  • generalizovaná slabost
  • snížená koncentrace
  • snížená motivace či zájem
  • nespavost či zvýšená spavost
  • spánek bez pocitu odpočinutí

Hodocení (10-ti bodová škála, brief fatigue inventory)

PŘÍČINY

  • anemie
  • deprese
  • nespavost
  • kachexie
  • dehydratace
  • elektrolytové abnormality
  • infekce
  • medikace

LÉČBA

  • např. erytropoetin či TRF
  • antidepresiva
  • steroidy
  • psychosociální intervence, cvičení

ÚZKOST

Úzkost je normální reakcí na ohrožení.

Nerovnováha mezi ohrožujícím faktorem a možnostmi, jak se s ním vyrovnat.

  • 25% onkologicky nemocných 
  • až 50% nemocných s CHF a COPD

(3% onkologicky a 10% COPD - generalizovaná úzkostná porucha)
 

Úzkost:

  • může být součastí dalších psychiatr. poruch
  • často prominentní součástí bolesti, dušnosti, nevolností ...
  • jako součást NÚ
  • odnění léků - benzodiazepiny, opioidy
  • existenciální a sociální starosti

Vyšetření:

  • léková anamnéza!
  • spouštěcí momenty
  • fyzické symptomy

Fyzické projevy:

  • tachykardie
  • pocení
  • dušnost
  • bolest hlavy
  • napětí ve svalech
  • třes
  • nespavost
  • nechutenství
  • průjem
  • neklidné nohy

Psychické projevy:

  • nerozhodnost
  • strachy a obavy
  • špatná koncentrace
  • dráždivost
  • popírání

Další možné důvody úzkosti:

  • strach z bolesti a utrpení
  • finanční starosti
  • strach ze ztráty rodiny a přátel
  • z tělesné dezintegrace
  • ze závislosti
  • strach z bytí břemenem pro okolí
  • ze ztráty důstojnosti, smyslu, naděje
  • existenciální úzkost

dif. dg proti deliru

dif. dg proti panické atace
 

kritéra panické ataky:

  • palpitace
  • bušení
  • pocení
  • třes
  • pocit nedostatku vzduchu
  • „knedlík v krku“
  • bolest na hrudi
  • nevolnost
  • bolesti břicha
  • pocit na omdlení
  • depersonalizace

Mechanismy, pomáhající vyrovnat se s problémem (zaměřené na řešení problému, zaměřené na emoce, zaměrené na smysl).
 

Léčba úzkosti:

  • podat dostatek informací srozumitelnou cestou a ve správný čas
  • čeho se nejvíce obáváte (otevřené otázky)
  • normalizace pocitů a obav
  • anxiolytika
  • léčba možné vyvolávající příčiny (bolest, dušnost ...)
  • alternativní metody (muzikoterapie, masáž ...)

Deprese

  • deprese narušuje fungování nemocného
  • ohrožuje schopnost nemocného vyrovnat se s problémem

Kritéria deprese

  1. depresivní nálada po většinu dne
  2. snížený zájem o okolí
  3. významné hubnutí či tloustnutí
  4. nespavost či zvýšená spavost
  5. psychomotorická agitace či retardace
  6. únava a ztráta energie
  7. pocit marnosti či nepřiměřené viny
  8. snížená schopnost myslet či soustředit se, nerozhodnost
  9. myšlenky na smrt, sebevražedné myšlenky

Přítomnost depresivní nálady téměř ve všech denních aktivitách. 

U těžce nemocného může docházet k překryvu projevů způsobených nemocí, léky a/nebo depresí. 

Prevalence kolem 15%

Depresivní nemocní mají vyšší mortalitu i morbiditu.

Detekce je obtížná pro překryv s fyzickými symptomy pokročilé nemoci.

Dif. dg. proti úzkosti a strachu.

Léčba deprese

  • farmakoterapie
  • psychoterapie

Vždy zhodnotit přítomnost sebevražedných myšlenek.
 

Delirium

  • neurokognitivní a neuropsychiatrický syndrom
  • globální dysfunkce mozku
  • 42% pacientů přijatých na paliativní lůžka
  • až 88% umírajících

Vyšší věk a demence jsou rizikovými faktory.

Zvyšuje morbiditu a mortalitu. 

Zhoršení komunikačních schopností zvyšuje stres nemocného, blízkých pečujících i profesionálů.
 

  • porucha pozornosti
  • porucha bdělosti
  • desorientace
  • porucha paměti
  • poruchy řeči a visuálně-prostorových schopností
  • psychomotorická porucha +/-
  • narušený spánkový cyklus - inverze
  • změněné emoce - dráždivost, úzkost, neklid
  • fluktuace v průběhu dne
  • rychlý nástup / ústup

Screening

"Všiml jste si, že pan … byl poslední dobou popletený?"

orientace
zkontrolujeme orinetaci časem, místem i osobou. Zeptáme se na rok, roční období, měsíc

porucha vědomí, bdělosti
otázky typu: "Cítíte se 100% bdělý?", "Jakou barvu má stěna v tomto pokoji?"

porucha kognitivních funkcí
plynulost řeči, schopnost číst, opakovat či psát, schopnost porozumět, test hodin

porucha koncentrace
požádáme pacienta, aby nejprve přičítal, pak odečítal po 3

dezorganizované myšlení
položíme otevřenou otázku - "Jak se vám dnes daří?", "Co vás přivedlo do nemocnice?"

poruchy vnímání
halucinace - "Vidíte nebo slyšíte nějaké zvláštní věci?“, bludy - "Cítíte se tady v bezpečí?"

poruchy bdění a spánku
anamnestické údaje od pečujících - blízkých i profesionálů

Hypoaktivní deliriumHyperaktivní delirium
smutný vzhleddráždivost, zlost
odažitostagresivní chování vůči pečujícím
nezájem o okolní děnísvlékání
nemocný nepoznává blízké, okolízrakové halucinace
někdy setřelá řečvykřikování, hlasité naříkání
pomalé reakce, pomalá řečmotorický neklid


 

Příčiny I WATCH DEATH

I - infekce

W - withdrawal

A - acutní metabol.

T - trauma

C - CNS patologie

H - hypoxie

D - deficity

E - endokrino

A - akutí cévní

T - toxic

H - heavy metals

Management

  • prevence !
  • znát a pravidelně hodnotit projevy deliria
  • omezit dezorientaci a zaměřit se na kognitivní problémy (osvětlení, hodiny, kalendář, reorientace, pravidelné návštěvy blízkých, brýle, naslouchadla, restriktivní prostředky, spánek …)
  • mobilizace
  • bolest a dehydratace
  • pravidelná revize léků

50% delirií v paliativní péči je reverzibilních

  • infekce
  • minerálové dysbalance
  • nežádoucí účinky léků

Delirium jako marker blížícího se úmrtí!

Cíle péče!

Terapeutický pokus!

Fatalismus  vs. Overtreatment

Ustupuje velmi do pozadí

  • antipsychotika 1. generace (butyrofenony a fenothiaziny)
  • antipsychotika 2. generace (atypická)
  • antipsychotika 3. generace

Nejčastěji studované léky

  • haloperidol - zlatý standard, obvyklá poč. dávka 0,5 - 1mg á 12 hodin, střední denní dávky 3 - 5mg
  • risperdon - dávkování stejné jako haloperidol
  • quetiapine - viz dále

Starší pacienti s demencí

  • quetiapine
  • př. začít 25 - 50mg 1. den a postupně zvyšovat
  • obvyklé střední denní dávky 200mg
Umírající pacienti s agitací - zvážit paliativní sedaci !
  • levomepromazine, chlorpromazine
  • př.: počáteční dávka 6.25 - 12,5mg Tisercinu po., sc., iv.
  • event. + midazolam (2,5mg s.c. á 2 hod do efektu)

Nežádoucí účinky

  • expy
  • křeče (nejvyšší potenciál mají sedativní antipsychotika)
  • maligní neuroleptický sy
  • prodloužení QTc

URL adresa: http://paliativa.cz/podpora-paliativni-pece-v-nemocnicich/e-learning/paliativni-management-symptomu/psychiatrie